Téma týdne: "Láska"

20. ledna 2014 v 22:24 | Míša |  Téma týdne
Láska. To je takové vděčné téma. Snad každý k němu má co říct.
Kdo nepoznal lásku, jakoby nikdy nežil. Kdo nebyl zklamán.
Někteří lidé lásku dělí na dva druhy: šťastná a nešťastná. Ale podle mě je láska pouze šťastná. Když vztah, zamilovanost, nebo říkejte tomu jak chcete, dojde do bodu, kdy už to není šťastné, tak už to prostě není láska. Chápu, že mnozí se mnou nemusí souhlasit, ale právě od toho je to můj názor ;)

Láska mi mnohokrát změnila život. Totálně ho obrátila naruby. Změnila moji osobnost. S každou novou láskou kus mě zemře a kus se zrodí. Kvůli lásce děláme pitomosti, skáčeme z mostu, nosíme květiny a uklízíme pokoj.

Kvůli lásce raději sáhneme po čistém tričku, než-li tom dva dny starém. Kvůli lásce se holíme a chodíme do kina. Kvůli lásce také vaříme a zapalujeme svíčky. A nesmím zapomenout na společné koupele, samozřejmě kvůli lásce.
Dobře, někdy to může být i kvůli sexu.

Já moc ráda říkám, že jsem v lásce totálně ztracená. Prožila jsem jí už tolik a stále se v ní nedokážu orientovat. I po 23letech zkušeností mi dokáže pěkně nakopat zadek.

Láska je mateřská. Matka svoje dítě nadevšechno na světě miluje. Nebo by alespoň měla.
Láska je i otcovská. Tatínek miluje svoji malou princeznu nebo nadaného fotbalistu. A svoje dítě miluje i když holčička kope do míče a chlapeček češe barbínám vlásky.
Nemluvě o lásce od babičky a dědy. Ti vnoučátko zbožňují za každých okolností!
Láska přátel vždy zahřeje u srdíčka. Není nic lepšího, než po hrozném dnu zapadnout s přáteli k jednomu stolu a klábosit a bavit se.
A samozřejmě láska od partnera. Narodili jsme se, abychom našli svoji druhou polovičku a zestárli s ní. Není hezčí pocit, než když vás ten druhý bezmezně miluje. Jedno objetí a mám pocit, že mi patří celý svět.
Láska od vlastních dětí. Je to nepopsatelné, když vám dítě poprvé ručičkou stiskne prst a upře na vás ten nevinný kukuč. Víte, že ho do konce života budete hlídat a strážit a především milovat!
A v neposlední řadě láska domácích mazlíčků. Jsou na nás závislí, staráme se o ně, krmíme je a když je sem tam pohladíme, jsme pro ně něco jako bozi.
Láska je jako úsměv, rozdáváme je, protože chceme, protože tím děláme svůj svět krásnější, stejně tak jako svět těch, kterým lásku dáváme. A když se někdy spálíme, je potřeba znovu vstát a dál se snažit.

Já lásku rozděluji mezi spoustu lidí. Kus patří samozřejmě mojí mamince, která mi dala život. Mým babičkám, které mě zbožňují a rozmazlují a já jim jsem za to moc vděčná. Velký kus dostává můj přítel, bez kterého si neumím svůj život představit. Moji přátelé, kteří jsou pro mě strašně moc důležití. A samozřejmě moje morče!
Lásku cítím i k lidem, kteří už tu bohužel s námi nejsou, ale miluji je a milovat budu do konce svých dní!

Láska je pro mě obrovský cit, který dávám najevo všemožnými skutky. Láska jsou pro mě ale i maličkosti. Když přijedu na chatu, když přijdu na rozkvetlou louku, nebo když jdu lesem.. láska je všude okolo.

Láska nic nestojí, o to víc se vám ale vrátí, když ji někomu věnujete.

"Největším štěstím v životě člověka je vědomí, že nás někdo miluje proto,
jací jsme, nebo spíše přesto, jací jsme."
Romain Rolland
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 Helena Helena | E-mail | Web | 21. ledna 2014 v 10:13 | Reagovat

Moc pěkně napsané.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama