Hrady

11. března 2014 v 3:14 | Míša |  Výlety

Bezděz


Příkaz k založení hradu, ovládajícího krajinu kolem dnešního Máchova jezera, vydal roku 1264 král Přemysl Otakar II. Čeští panovníci si tento hrad ponechávali ve své moci až do roku 1420. Hrad odprodal poslednímu zástavnímu držiteli císař Rudolf II. roku 1588.
O významu Bezdězu vypovídá i to, že ještě v průběhu třicetileté války nechal vojevůdce Albrecht z Valdštejna stavět před hradem barokní bašty. Od roku 1633 hradní budovy sloužily jako klášter, po jeho zrušení roku 1785 byl Bezděz opuštěn. Již od poloviny 19. století dochází na Bezdězu k významným restaurátorským pracím, díky kterým hrad přečkal do současnosti jako skvělá ukázka raně gotické architektury.



Bouzov


Lesnatou krajinu u Litovle ovládá romantický hrad Bouzov. Hrad vznikl někdy na počátku 14. století, první majitel je znám od roku 1317. Od poloviny 14. do roku 1695 hrad vícekrát změnil majitele. Uvedeného roku získal Bouzov řád německých rytířů, ale následujících 200 let se o něj příliš nestaral. Teprve rozhodnutím velmistra řádu, arcivévody Evžena, došlo v letech 1896 - 1901 k radikální přestavbě.
Projekt, který vypracoval profesor mnichovské techniky Georg J. Hauberisser, víceméně respektoval půdorys starého hradu, tím však podobnost s předchozím objektem končí. Nová stavba ve stylu německé pozdní gotiky má celou řadu výstupků, věžiček a dalších, v našem prostředí často velmi cizorodých prvků. Celek je však vděčnou scenérií filmových pohádkových příběhů.

Reprezentační interiéry hradu, zhotovené s neobyčejnou pečlivostí, jsou zařízeny hodnotným historickým mobiliářem a starými řádovými památkami. Hrad je plně vybaven, přičemž mnohé předměty uměleckého řemesla sem byly převezeny na počátku 20. století z Německa, Itálie a dalších států. Zdi hlavních místností jsou ve své spodní části obloženy dřevem, stropy bývají opatřeny dřevěnými kazetami nebo provedeny s jinou truhlářskou výzdobou.
Dominantní prostorou je Rytířský sál, který sloužil jako shromaždiště členů řádu. Nádherným vyřezávaným nábytkem z pozdního baroka vyniká velmistrova ložnice. Hradní kapli se vznosnými klenbami zdobí gotické náhrobky řádových mistrů, převezené do Bouzova z hradu Hornecku. Sloupová síň, doplněná deskovými obrazy z 15. století, má svůj vzor ve vrcholně gotickém slohu. Ve stylu novorenesance byla vystavěna Lovecká síň s malbami na zdech a trojnásobně valenou klenbou.


Buchlov


Významný královský hrad vznikl na skalnatém hřebeni výhledového kopce v oblasti Chřibů kolem poloviny 13. století, roku 1300 se již uvádí Protiva z Buchlova (asi purkrabí). Nejstarší částí hradu je hranolová útočištná věž se silnými zdmi, dobře viditelná uprostřed leteckého snímku. Na ní navazoval obytný palác, propojený na opačné straně s další hranolovou věží.
Poslední rozšíření hradu provedl Jan Ždánský ze Zástřizl při renesanční přestavbě v letech 1540 - 1558. V 17. století se ještě hradu dotkly barokní úpravy. Od počátku 19. století do konce druhé světové války vlastnili Buchlov členové rodu Berchtoldů, kteří udržovali hrad v dobrém stavu. Nevlastní bratři, osvícenci Leopold a Bedřich Berchtoldové navíc část hradu proměnili v muzeum, přístupné již v polovině 19. století veřejnosti.

Hradní interiéry dokumentují vývoj bytové kultury od 15. do 19. století. Velikostí vyniká Rytířský sál, centrální prostor pozdně gotického paláce. Kromě obytných pokojů a dalších místností, rozsáhlých přírodovědných sbírek a bohaté knihovny, si lze prohlédnout hrobku majitelů hradu v nedaleké kapli sv. Barbory.


Český Štenberk


Raně gotický hrad byl založen před polovinou 13. století. Potomci zakladatele hradu se pak nazývali páni ze Šternberka. Rod se později rozděloval a z jedné rodové větve pochází i současný majitel hradu, pan Zdeněk Sternberg. Roku 1467 dobyli Český Šternberk vojáci krále Jiřího z Poděbrad. Později byl rozbořený hrad pánům ze Šternberka vrácen a ti ho při náročné obnově rozšířili a zabezpečili mohutným opevněním. Poslední velké úpravy probíhaly v druhé polovině 17. století a dále po roce 1712. V průběhu těchto přestaveb téměř zmizela původní členitá silueta hradu.

Při prohlídce se prochází barokními interiéry s dobovým zařízením značné umělecké hodnoty, doplněným mladším nábytkem z 19. století. V několika sálech je krásná barokní štuková výzdoba (např. v Rytířském sále na dolním snímku). Jiné místnosti jsou věnovány významným představitelům rodu Šternberků. Ze sbírek vyniká početná sbírka grafických listů ze 17. století, vystaveny jsou i historické zbraně a lovecké trofeje.



Kost


V krásném prostředí Českého ráje, uprostřed pískovcových skal, se nachází středověký hrad Kost. Vznikl kolem poloviny 14. století a jeho stavebníkem byl Beneš z Vartemberka, zmiňovaný zde již roku 1349. Hrad dostavěl na konci století jeho syn Petr. Silueta Kosti se vzácnou shodou okolností již od této doby nezměnila. Dominantou stavby je pětipatrová obytná věž, zvaná Bílá. Asi roku 1414 získali hrad Zajícové z Hazmburka.

V letech 1497-1524 sídlili na Kosti Šelmberkové, kteří přestavěli západní křídlo. Do poloviny 16. století byl ještě při cestě do hradu vystavěn tzv. Bibernštejnský palác. Za Lobkoviců (do roku 1576) vznikly v předhradí hospodářské budovy, opevněné a přičleněné k vlastnímu hradu.
V rozlehlých síních návštěvníky zaujmou především četné zbraně ze 17. až 19. století, které však nesouvisejí přímo s příslušníky rodu Kinských, které můžeme vidět na obrazech. Pozoruhodná je dále černá kuchyně.




Křivoklát


Hrad Křivoklát je jedním z nejstarších a nejvýznamnějších hradů českých knížat a králů, jehož počátky sahají do 12. století. Za panování Přemysla Otakara II. a Václava II. vznikl rozsáhlý, velkolepý královský hrad, jenž byl výrazně přestavěn Václavem IV. a později velkoryse dobudován Vladislavem Jagellonským. Křivoklát byl několikrát těžce poškozen požárem. Stal se obávaným vězením a jeho význam prudce poklesl. V 19. století nechali Fürstenberkové hrad v romantickém duchu restaurovat.

Někdejší oblíbené lovecké sídlo hned několika českých panovníků má pozoruhodné hradní interiéry s mnoha dochovanými prvky středověké výzdoby. Monumentální Velká věž ukrývá lovecké zbraně a další exponáty spojené s historií lovu. K zajímavým prostorám rovněž patří nádherná hradní kaple a rozměrný pozdně gotický sál s expozicí sochařského umění. V hradu se nalézá také cenný soubor gotických deskových maleb a plastiky, v dalších hodnotných interiérech si lze prohlédnout sbírky pořízené Fürstenberky v 19. a na počátku 20. století včetně obrazů a rozsáhlé knihovny. Na Křivoklátě je k vidění také bývalé vězení a mučírna a zcela odlišným dojmem působící černá kuchyně ve věži zvané Huderka s vyhlídkovou terasou.


Hrad Pernštejn


Pernštejn, skrytý v lesích východního okraje Českomoravské vrchoviny, patří k nejvýznamnějším a nejkrásnějším moravským hradům. Od poloviny 13. století byl sídlem rodu pánů z Pernštejna, který dlouhá staletí hrál důležitou roli v politickém dění českého království. Gotický hrad byl až do poloviny 16. století několikrát přebudován a především rozšiřován.

Původní dispozice se tak ztrácí v pozdějších přístavbách, které působí velmi malebným a zároveň monumentálním dojmem. Tato pozdně gotická a raně renesanční podoba hradu nebyla dotčena pozdějšími přestavbami a je ojedinělým dokladem organických přeměn středověké pevnosti na luxusnější renesanční reprezentativní sídlo, neztrácející nic na obranyschopnosti.

Na průvodcovské trase si návštěvníci prohlédnou obdivuhodnou architekturu jednotlivých hradních částí a v interiérech, značně rozdílných vybavením i výzdobou, sledují vývoj šlechtického sídla od jednoduchého hradu přes pozdně gotickou pevnost, renesanční palác, barokní, rokokovou a klasicistní rezidenci až po romantismus poloviny 19. století.




Rožmberk nad Vltavou


Na listině krále Václava I. z roku 1250 je uveden Vok z Rožmberka, což je první zmínka o hradu. Po roce 1302 přesídlil Vokův syn Jindřich se souhlasem krále Václava II. na nedaleký Český Krumlov a Rožmberk poněkud pozbyl na významu. Větších oprav se hrad dočkal na konci 16. století, kdy jej poslední Rožmberk Petr Vok předurčil na sídlo svého synovce Jana Zrinského. Roku 1619 dobyl hrad habsburský vojevůdce Karel Bonaventura Buquoy. Císař Ferdinand tomuto rodu pocházejícímu z Francie hrad Rožmberk daroval a Buquoyové na něm a v nedalekých Nových Hradech sídlili až do r. 1945. V polovině 19. století upravil Jiří Jan Buquoy Rožmberk v novogotickém slohu a tato proměna se dotkla i většiny interiérů.

Deset pokojů na prohlídkové trase je zařízeno převážně novogotickým mobiliářem, ale jsou tu například i čtyři sekretáře pocházející ze 17. století a další jednotlivé zajímavé kusy. Vystavené obrazy pocházejí z 15. až 18. století, některé z nich mají značnou uměleckou cenu. Lze si prohlédnout rovněž portréty několika členů rodu, po kterém se hrad jmenuje. Svou souhrnnou kvalitou vyniká vybavení zbrojnice s četnými exponáty z třicetileté války. V kapli a v Rytířském sále se dochovala původní renesanční výzdoba.



Valdštejn


Raně gotický hrad, vybudovaný na třech pískovcových skalách v druhé polovině 13. století, dal své jméno šlechtickému rodu, který vícekrát zasáhl do českých dějin a z něhož pocházel i proslulý válečník Albrecht z Valdštejna. Po roce 1420 obsadili hrad husité a po nich loupeživí rytíři. Zpustlý hrad získali roku 1621 opět Valdštejnové, kteří na vrcholu baroka zbudovali v přední části hradního areálu poutní místo s kostelem sv. Jana Nepomuckého.
Pozoruhodné vstupní mosty zdobí od té doby deset kamenných soch českých patronů. V 19. století byl celý areál propojen do jednoho prohlídkového okruhu a doplněn romantickými a klasicistními stavbami.


 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama