Kam na výlet 2

11. března 2014 v 1:52 | Míša |  Výlety
Jednalo by se o celodenní výlet, během kterého bychom snad stihli všechno toto:

Adršpach - Křížový vrch

Přírodní rezervace Křížový vrch (původní název Rozsochatec, někdy nazývaná i Křížová cesta) je izolovaným pozůstatkem tabulové plošiny s několika skalními věžemi a pilíři. Celé skalní uskupení má podkovovitý tvar a střední část je snížená. Na vrcholu skal je umístěný železný kříž z roku 1857 na pískovcovém podstavci s plastikami svaté Anny, Josefa a Jana Nepomuckého. Do skal formou basreliéfu je zasazená litinová křížová cesta, která je částečně polychromovaná a byla vytvořena v 17. století.
Východiskem je parkoviště u hotelu Lesní zátiší, odkud se můžeme vydat 1 km po žluté turistické značce ve směru na Zdoňov. Skalním městečkem prochází zelená značka v délce 1 km. Z vrcholu Křížového vrchu jsou pěkné výhledy na Skalní město Adršpach a Krkonoše. V nedalekém Zdoňově můžete navštívit velice cenný kostel svaté Trojice stavitele Carla Valmadiho, kamenný pranýř z roku 1668 a smírčí kříž.



Jiráskovy skály

Skalní město: Na kopci, kterému zdálky vévodí skála zvaná Biskup, jsou skalní útvary rozloženy ve dvou skupinách, které od sebe odděluje silnice a malý barokní zámeček. První se soustředí nad Černým jezírkem okolo bývalého hradu Skály, kde je dnes vyhlídka s výhledem na Ostaš a Polici nad Metují. Další skalní uskupení je okolo vrcholku kopce Čáp (786m), který je nejvýše položeným místem této oblasti. Pohled do krajiny však částečně omezují dokola čnící vrcholky stromů. Prochází tudy příjemná cesta skalami, která ústí do Teplického skalního města.



Ostaš

Přírodní rezervace Ostaš, vyhlášená roku 1956, se nachází ve vrcholové části stolové hory Ostaš s výškou 700 m. Ostaš se dělí na Horní labyrint a Dolní labyrint a turistický okruh návštěvníkům nabízí pohledy na rozmanitou soustavu skal, jeskyní, chodeb a další bizarní útvary. Na vrcholu Ostaše skály tvoří náhorní plošinu. Tyto skalnaté výchozy a vrcholová Frýdlantská skála vyniknou pěknými výhledy do broumovského a polického okolí. Ostaš stejně jako okolní města poskytoval lidem úkryt v dobách útlaku a ohrožení, proto se ve skalách setkáme se Slují českých bratří. Z dalších významných skalních útvarů zmíníme například skalní útvar Zrádce, Mohylu smrti, Čertovo auto, nebo Zbrojnoše se skupinou Medvědů.

Vyhlídkový okruh je značen modrou turistickou značkou. Ke Sluji českých bratří a do Kočičích skal vede zelená značka, k Samaritánskému prameni pak značka modrá.
Pod Ostaší je parkoviště dostupné z Police nad Metují, nedaleko od vstupu do skal se nachází restaurace se zahrádkou.




Broumovské stěny

Národní přírodní rezervace Broumovské stěny, vyhlášená roku 1956, představuje v krajině výrazný 10 až 12 km dlouhý hřbet mezi městy Police nad Metují a Broumovem. Do Broumovské kotliny stěny spadají příkře, směrem k Polici nad Metují se svažují mírněji. Broumovské stěny tvoří samostatná skalní města, skalní věže, hluboké rokle a velice zajímavé skalní hřiby. Temeno broumovský stěn je skalnaté a turistům nabízí četná místa dalekého výhledu. Mezi nejkrásnější a nejvyhledávanější patří s hlavního hřebene přístupné vyhlídky Hvězda, Supí koš, Modrý kámen, Kovářská rokle, Zaječí rokle, nebo Junácká vyhlídka nedaleko Božanovského Špičáku. Z výrazných věží nelze opomenout věže Kočka, Lucifer, Kačenka, Sova a další. Nejvyšším vrcholem Broumovských stěn je Božanovský Špičák s výškou 773 m. Právě v jeho okolí je nejvyšší výskyt zvětráváním vzniklých skalních hřibů (hřiby U Turka a mnoho dalších) a mís. Ze skalních útvarů jsou v Broumovských stěnách zastoupeny i jeskyně a skalní brány, například jeskyně Kovárna v Kovářově rokli a Kamenná brána. V nejchladnějších pseudokrasových jeskyních je zaznamenán výskyt ledu i v červenci. Celý hřeben Broumovských stěn je hustě protkán sítí turistických značek. Křižovatkou a centrem turistických setkávání je Hvězda s kaplí Panny Marie Sněžné a turistickou chatou. Turistické značení vede i do odlehlejších míst, např. do oblasti Malé a Velké kupy. Broumovské stěny jsou vyhledávaným místem pro běžkaře a v menší míře nabízejí i lezecké terény, ne však tak atraktivní jako v sousedních skalních městech.



 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama