Kam na výlet - Český ráj

11. března 2014 v 2:10 | Míša |  Výlety
Jednalo by se o jednodenní výlet - opravdu dlouhý den :D výjezd brzo ráno, návrat pozdě večer, ale dle mě se to stihnout dá ;) Případně by se dalo zajistit někde levné ubytování a všechno sfouknout během jednoho víkendu ;)

Prachovské skály


Necelých 10 km severozápadně od Jičína, na území CHKO Český ráj, leží jedno z nejnavštěvovanějších skalních měst u nás o výměře 262,2 ha. Silně rozčleněná plošina vznikla z usazenin pískovců, slínovců a opuk v druhohorách. Křídovými horninami pronikly v neogénu drobná vulkanická tělěsa a přispěly tím k rozrušení celistvosti plošiny, která se začala působením vody a větru rozpadat na jednotlivé skalní bloky, věže a sloupy. Skalní útvaryPrachovských skal dosahují výšky až 40 metrů.

V celých Prachovských skalách je velmi hustá síť značených stezek. Malý okruh po žluté značce vede od Turistické chaty přes vyhlídky Míru a Českého ráje zpět přes Císařskou chodbu a trvá asi 1 hodinu. Náročnější okruh po zelené značce vede přes více vyhlídek a do vzdálenějších koutů skal v délce 3,5 km.




Besedické skály


Mezi nejpěknější místa v Českém rájí patří Besedické skály. Oblast tří skalních měst se rozkládá na jižním a západním úbočí vrcholu Sokol, 300 metrů vysoko nad údolím Jizery.

Na jihovýchodním okraji vrcholové plošiny leží Besedické skalní město se skupinou skalních věží dosahujících velikosti 10 metrů. Z vyhlídky Vysoká skála je částečný výhled na Klokočské skály a směrem na Trosky. Jižní okraj vyplňuje skalní město Kalich s častými výklenky a zřícenými bloky. V jednom z nich je upravena skalní modlitebna s vyobrazenými verši a kalichy. Připomíná místo, kde se ukrývali čeští bratří po porážce na Bílé hoře.

Největší skalní město Chléviště se rozkládá na západním úbočí Sokola a vyznačuje se okrajovýmí skalními věžemí vysokými přes 20 metrů. Z upravených skalních vyhlídek je krásný pohled do údolí Jizery na Vranovský hřeben a Ještěd v pozadí. Z Husníkovy vyhlídky lze také dohlédnout směrem na jihozápad až k Bezdězu. Vnitřní část Chléviště se vyznačuje četnými slujemi, puklinovými jeskyněmi, soutěskami a průchody ze zřícených skalních bloků. Vrchol Sokola na severu plošiny je tvořen vyvřelým čedičem a suťovým polem s malou skalkou, z které je pěkný výhled na protější Suché skály. V blízkosti vrcholu stojí dvě osamocené pískovcové skály, jedna s reliéfem M. Tyrše.

Z parkoviště po červené značce k rozcestí turistických cest, odtud vychází okružní žlutá značka dlouhá 5 km.


Drábské světničky


V oblasti Příhrazské vrchoviny v Českém ráji se původně nacházelo šest středověkých hradů. Kromě nejlépe dochovaného hradu Valečov se z ostatních zachovaly většinou jen tesané světničky v pískovci bývalých hradů jako Klamorna, Hynšta nebo Drábské světničky.

Drábské světničky byly vybudovány na izolovaných pískovcových blocích o výšce kolem 15 metrů. Dochovaly se zde dvě desítky tesaných místností různých funkcí, zbytky pěti chodeb a tesané kapsy ve kterých byly zasazeny dřevěné stavby. Dominantou byla mohutná věž chránící vstup po padacím mostě. Nejvýznamnějším objektem je světnice s tesaným oltářem objevená roku 1921.

Od Dnebohu vede cesta místy strmě do kopce po modré značce a míjí zajímavé místo sesuvu půdy. Dnes je možno toto místo poznat podle stromů, které ve snaze vyrovnat původní směr růstu, narostly do oblouku. Z parkoviště u Krásné vyhlídky vede skoro po rovině 1 km dlouhá cesta po červené značce s občasnými vyhlídkami ze skal.




Hruboskalsko


Hruboskalské skalní město leží 5 km jihovýchodně od Turnova v Českém ráji.

Hruboskalské pískovce mají mocnost až 120 metrů a vytváří plošinu s nejvyšší nadmořskou výškou 380 metrů, která se směrem do údolí Libuňky rozpadá a vytváří tak typické skalní město. Desítky skalních věží dosahují z údolní strany až 90 metrů a mají oblé vrcholky. Rokle a soutěsky na okraji vytváří romantická zákoutí. V jedné z nich je upraveno tzv. Adamovo lože.

Přes skalní město prochází řada značených cest a naučná stezka o délce 7,5 km s dobou prohlídky 3-4 hodiny.



Klokočské a Betlémské skály


Výrazným útvarem přírodní rezervace Klokočské skály je skalní stěna nad vsí Klokočí v délce 2 km. Stezka vedoucí nad stěnou nabízí severní výhled na oblast Besedických skal a na horu Kozákov na východě. Se vsí je spojena upravenou skalní rozsedlinou Klokočské průchody. Kamenné schody vedoucí nahoru byly využívány již ve středověku, kdy tudy vedla kupecká cesta, jsou 70 metrů dlouhé a výška okolních stěn je až 20 metrů.

Jižním směrem se Klokočská kuesta svažuje a je rozčleněna roklemi s mnoha otvory a jeskyněmi. Největší jeskyně Postojna (Amerika) má rozměry 18 x 16 metrů a výšku 2,5 metrů. Do jeskyně ovšem vede vstupní otvor pouze o průměru 80 centimetrů.

Ve východní části Klokočských skal stojí ruiny hradu Rotštejn s vytesanými místnostmi a vstupní skalní bránou.

Západní oblast volně přechází do drobného skalního města Betlémské skály s vyhlídkovým útvarem Zdenčina skála poskytujícím rozhled do údolí Jizery dnes omezený vzrostlými stromy.

Na skalní masiv vede z Klokočí přes Průchody červená značka do Betlémských skal, nebo je možno jít po žluté k jeskyni Postojna, případně na druhou stranu na Rotštejn.




Maloskalsko


Přímo nad letoviskem Malá Skála vyrůstá od hladiny Jizery pískovcový Vranovský hřeben, který se táhne směrem na západ až po skalní hrad Frýdštejn. Dominantou hřebenu nad Jizerou je zřícenina gotického hradu Vranov.

Hrad Vranov byl založen až v 15. století v době husitských válek. Místnosti hradu byly vystavěny částečně tesané a zčásti dřevěné, ale již kolem roku 1500 opuštěny. Na počátku 19. století přeměnil zříceninu František Zachariáš Römisch v romantický Pantheon na paměť známých osobností. V objektu hradu a okolí rozmístil romantické pomníky a sochy, oslavující spisovatele, básníky, české panovníky a vojevůdce. V bývalém hradním paláci vznikla Síň hrdinů s instalovanými sochami tří císařů. Na hradním nádvoří vystavěl kapli v novogotickém stylu, která však sloužila jako lovecký zámeček. Hradiště je dnes propojeno můstky a schodišti, po kterých je možno vystoupat až k vrcholovému kříži 130 metrů na hladinou Jizery.

Další přístupnou vyhlídkou mimo Pantheon je tzv. Zahrádka s výhledem na Jizeru a Suché skály na protějším břehu.

Od můstku pro pěší přes Jizeru vede červená turistická značka nahoru kolem Vranova - Pantheonu až na Frýdštejn.

 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Adéla Adéla | E-mail | 17. dubna 2015 v 10:42 | Reagovat

Super článek a parádní tipy. Mě osobně se líbí to Hruboskalsko takže už s přítelem vymýšlíme nějaký výlet.Vypadáto, že jsme našli zde http://www.topsleva.cz/pobyty#slevy=pobyty/cesky-raj/ pěkné ubytování, tak není co řešit:)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama