Zámky 2

11. března 2014 v 2:51 | Míša |  Výlety

Hrádek u Nechanic


Zámek ve stylu romantické gotiky dal v letech 1839 - 1857 postavit František Arnošt hrabě z Harrachu. Práce na této reprezentativní novostavbě vedl vídeňský architekt Karel Fišer, kterému za předlohu posloužil zámek Crewe Hall v anglickém Cheshire. Podle Fischerových návrhů byla provedena i výzdoba zámeckých interiérů, na které se podíleli například kameník Josef Kranner a sochař Josef Max.

Sály a pokoje zámku jsou skvostně vyzdobeny v novorenesančním a novogotickém stylu a rovněž jejich zařízení má celkově výbornou kvalitu. Nejvýznamnější součást mobiliáře tvoří předměty dovezené v 19. století z řady zámeckých staveb, především rakouských a německých, také však z Benátek, Anglie a Francie. Z interiérů vyniká Zlatý sál s krásným kazetovým stropem a mohutným ozdobným krbem, Rytířský sál s mimořádně náročnou truhlářskou výzdobou kolem dveří a dolní poloviny stěn a Mühlgrubský salón s vybavením ze stejnojmenného zámku, které pochází z roku 1573.


Jindřichův Hradec


Původní hrad založil Jindřich z rodu Vítkovců na počátku 13. století. Vlivný renesanční velmož Jáchym z Hradce započal v polovině 16. století s přestavbami méně významných budov starého hradu a po víceleté přestávce pokračuje stavební ruch i za Jáchymova syna Adama II. z Hradce, kdy celý areál získává vrcholně renesanční podobu. Svou velikostí a nádherou zastínilo sousední budovy na hlavním nádvoří tzv. Nové stavení Adamovo, projektované A. Ericerem, které dokončil roku 1587 Baltazare Maggi, podle jehož plánů vznikly další stavby v zámeckém areálu. Nejvýznamnější z nich je tzv. Rondel s velkolepou vznosnou klenbou a zlacenou reliéfní dekorací interiéru. Nádvoří uzavřely tzv. Velké arkády a v protějším rohu architektonicky odlišné Malé arkády.

Současně se zámkem se rychlým tempem rozvíjelo i město a na počátku 17. století se počtem domů řadilo v království hned na druhé místo za Prahu. Ještě dnes tuto slavnou minulost prozrazují krásné štíty renesančních a barokních domů na náměstí a církevní památky, např. kostel sv. Jana Křtitele s přiléhajícím minoritským klášterem nebo kostel Nanebevzetí Panny Marie s vysokou přístupnou věží.

Ve Starém paláci hradního a zámeckého areálu se nalézá síň s cennými nástěnnými malbami z roku 1338 s výjevy svatojiřské legendy. V přízemí Červené věže se dochovala i s částí původního zařízení pozdně gotická hradní kuchyně. V Adamově stavení se prochází interiéry s původními renesančními stropy a nástěnnými malbami. Z vybavení zaujme především raně renesanční dvojdílná skříň s erby Adama I. z Hradce a jeho manželky Anny z Rožmitálu, velká jídelní souprava Černínů se vzácným souborem habánské majoliky ze 16. a 17. století a obě rozměrná plátna ve Slavatovské jídelně od Salvatora Rosy a Petra Brandla.


Kačina


Nejvýznamnější klasicistní architekturu v Čechách nechal budovat od počátku 19. století Jan Rudolf, hrabě Chotek. Projekt vypracoval Ch. F. Schuricht, podíl na výsledné podobě slohově čisté novostavby měli rovněž J. Fischer a její stavitel J. F. Joendl. V celkově střídmém členění široce rozevřeného zámku zaujmou především monumentální kolonády v oblých spojovacích křídlech a portiky uprostřed hlavní zámecké budovy a bočních pavilonů.

V současnosti si mohou návštěvníci v zámeckých interiérech prohlédnout expozice o rodu Chotků a jejich panství, dokládající životní styl české šlechty v 19. a 20. století. V samostatné části je umístěna obrazárna s díly evropských mistrů 18. až počátku 20. století. V levém bočním pavilonu je umístěna knihovna kruhového půdorysu s vnitřním sloupovým ochozem, v pravém pavilonu si můžeme prohlédnout zámecké divadlo s jevištní technikou a kulisami z poloviny 19. století.


Lednice


Bohatý stavební vývoj současné romantické stavby byl již od středověku spjat s významným rodem Liechtenštejnů, kteří od 18. století využívali Lednici k reprezentačním účelům. Zámek se proto několikrát pozměnil podle dominujících stavebních slohů.

Dnešní podoba Lednice je výsledkem novogotické přestavby z let 1846-1858, jejímž autorem byl Georg Wingelmüller. Z konce 17. století se dochovaly honosné barokní budovy jízdáren, navržené architektem Johannem B. Fischerem z Erlachu. K zámku přiléhá na východní straně skleník, postavený v letech 1843-1845 podle projektu P. H. Desvignese.

Veřejnosti přístupné místnosti v přízemí zámku vynikají zejména řezbářskou výzdobou, což platí především pro knihovnu s nádherným vřetenovým schodištěm, impozantní vstupní halu a krásné stropy a spodní obložení stěn Tyrkysového, Červeného a Modrého salónu.

Nedaleko zámku Lednice, na levém břehu řeky Dyje, vznikla po roce 1801 podivuhodná stavba, nazývaná Janův Hrad. Projekt zhotovil architekt Josef Hardmuth. Exteriér tohoto originálního loveckého zámečku napodobuje ve smyslu tehdejšího romantického cítění středověkou zříceninu. Půdorys stavby tvoří čtyři nárožní věžovité útvary, které vymezují čtvercový prostor. Interiéry průčelního traktu, zdobené ornamentálními nástěnnými malbami, ostře kontrastují s vnější podobou objektu.

Dokonalým rámcem zámku je francouzská zahrada a rozsáhlý krajinářský park, jeden z největších v České republice. Lze v něm nalézt pozoruhodné dekorativní stavby, například Apollónův chrám, dostavěný roku 1819, empírový Chrám tří grácií (1825) a na bývalé moravsko-rakouské hranici Hraniční zámek (1827).

Na dohled od zámku vyčnívá z bohaté zeleně parku ladný minaret, ojedinělá architektonická památka vystavěná podle projektu Josefa Hardmutha v letech 1797-1804.



Litomyšl


Zámek v Litomyšli, jedna z nejvýznamnějších renesančních památek v Čechách, vznikl na místě sídla Kostků z Postupic, když se roku 1567 stali majiteli panství Pernštejnové. Vratislav z Pernštejna, jeden z nejmocnějších šlechticů v království, nechal vystavět zámek v letech 1568-1581 v podobě dvoupatrové čtyřkřídlé budovy se čtvercovým nádvořím. Hodnotná architektura je především dílem v Čechách působícího architekta vlašského původu Giovanniho B. Aostalliho (do roku 1575) a jeho synovce Ulrika Aostalliho. Do novostavby byly pojaty starší objekty v severním křídle, patrně někdejší biskupský palác. Sgrafita na fasádách provedl Šimon Vlach.

Nádvoří je tvořeno ze tří stran arkádami, čtvrtá strana je vyzdobena rustikou a chiaroscurem, představujícím především výjevy z antické mytologie. Celý obvod zámku lemují štíty, které patří k nejlepším ukázkám české renesance. V roce 1999 byl zámecký areál zapsán na seznam UNESCO.

V zámku je v současnosti přístupno 14 interiérů. Nejhodnotnějším je pozdně barokní zámecké divadlo s četnými dochovanými dekoracemi, zřízené v 90. letech 18. století.



 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama