Téma týdne: "Největší chyby"

19. ledna 2016 v 21:49 | Míša |  Téma týdne
Celý den přemýšlím, co byla moje největší chyba. A moje myšlení se stále stáčí k mým ex partnerům. Nějak si nemůžu vybavit nic jiného. Celkem směšné.

Pamatuji si to, jako by to bylo včera. Bylo 18. června. Ve škole se už neučilo. Byl krásný den, venku svítilo sluníčko. Už týden jsem měla dědečka v nemocnici. Každý den jsem za ním chodila. Milovala jsem ho. Ten den jsem za ním ale nešla. Už od rána jsem se culila, jako měsíček na hnoji. Byla jsem nadšená a trošku nervózní. Hned po škole jsem měla rande. Strašně důležité rande. Toho chlapce jsem milovala. Procházeli jsme se po městě. Líbali se po každých třech krocích. V obchoďáku jsme si v elektru vybírali televize do každého pokoje v našem snovém a zřejmě obřím budoucím domě. Byl to tak nádherný den! Domů jsem odjížděla autobusem, na uších jsem měla sluchátka a usmívala jsem se. Já se tak strašně moc usmívala. A byla jsem tolik šťastná. Když jsem došla domů, máma seděla na gauči. Ubrečená. Bylo mi to jasný. Dědeček umřel. Umřel sám. Nikdo ho nepřišel navštívit, nikdo tam s ním nebyl. Všichni měli moc práce a já? Já měla rande a usmívala jsem se! On umíral a já se usmívala!

Byl to jeden šťastný den obyčejné puberťačky, ale změnil mi život. S tím klukem jsem týdny, možná měsíce nepromluvila. Bylo o tolik snažší to vyčítat jemu, než sama sobě. Mám pocit, že od toho dne jsem si nikdy už žádné rande tak neužila, už nikdy jsem si nedovolila se tak smát a být šťastná.

Zdá se vám to ubohé? Ale tohle já považuji za svou největší chybu. Ne to, že jsem šla na rande, že jsem nenavštívila dědu, ani to, že jsem byla tak šťastná. Ale to, že jsem si už takový pocit nikdy nedovolila zažít.

____________


Mohla bych dál pokračovat tím, že jsem udělala chybu s výběrem školy, později i práce. Že jsem si zcela určitě několikrát vybrala dosti špatné kamarády. Nebo že jsem hodně pila, brala drogy a prokouřila si plíce. Málo jsem se učila, mohla jsem tomu dát víc. Mohla jsem být hodnější a poslušnější dcera. Mohla bych tu sedět týden a vyjmenovávat všechny chyby, kterých jsem se dopustila. Ale nakonec, je to dobře, víte. Protože všechny tyhle chyby mě dostaly přesně tam, kde dneska jsem. Formulovaly ze mě člověka, kterým jsem. A já bych řekla, že to nakonec dopadlo poměrně dobře.

____________

Moje největší chyba?
  1. Nejsem šťastná a netuším co dělat, abych šťastná byla.
  2. Miluju ho.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama