Mým největším životním přáním je mít spokojený život. Samozřejmě, chtěla bych být slavná, bohatá, volná... ale to jsou taková ta přání, která ve skutečnosti by můj život šťastným vůbec neudělala. Jediné, co má váhu je přání mít spokojený život. Mít šťastnou rodinu, mít velkou rodinu, mít v ní oporu. Chodit do práce, která mě baví a naplňuje a vracet se domů s dostatkem peněz, abych udělala šťastné ty, kteří jsou na mě závislí. Chtěla bych pejska, který bude vrtět ocáskem, když přijdu domů, protože mě opravdu rád vidí.
Chtěla bych opravdovou lásku. Žádné, že jsme si prostě zvykli. Ale opravdu opravdovou lásku, že bez toho druhého nemůžu dýchat.
Spokojený život je hrozně šikorý pojem, protože pro každého to znamená něco úplně jiného. Nemocný vám řekne, že chce být zdravý, chudý chce být hohatý, bohatý chce pravé přátelství... Bohužel žijeme v době, kdy je málokdo opravdu spokojený, protože nikdo nemá všechno a stěžovat si je mnohem jednodušší. Samozřejmě doba jako taková za to nemůže, za vším hledej lidi. Je to pouze a jedine lidská omezenost, co nás drží daleko od pocitu, být opravdu šťastný. A už jsem opět u toho, stěžuji si.
Nemám pravé přátelé, nemám pravou lásku, mám práci, která mě sere a nebaví, mám ale kde bydlet a co jíst. Rozhodně nemám spokojený život a je to moje vina, nikoho jiného, jen moje. Stačilo by zvednout zadek a něco s tím udělat, ale na to jsem moc líná, radši si vezmu z mrazáku zmrzku a pustím si seriál a čumím na spokojené životy v televizi a když se tam náhodou objeví někdo, kdo spokojený život nemá, tak si libuji, že v tom nejsem sama! :)
Berte to s rezervou, vždycky může být hůř a pokud chcete, aby bylo líp, tak to máte ve svých rukou ;)
Lepší mít a ztratit než nikdy nezískat. Náhodou seriály podporujou kreativitu, zápletky jsou tak nepředvídatelné. Seriálů se drž. A sladkostí taky.
Než se pachtit za štěstím, stačí si zajít na diskotéku a vyspat se dídžejem. Vím, že je to dneska velké téma, tohlencto štěstí, ale když ono to proporčně vůbec není nic zajímavého.
Den není ztracen, když se dobře najíš, napiješ, pomiluješ a přečteš si jednu básničku. Víc žádat je trestuhodné!