Listopad 2016

23. listopadu 2016

23. listopadu 2016 v 17:19 | Míša |  Deník
Ex partneři, to je prostě kapitola sama o sobě. Já tak hrozně moc závidím lidem, kteří když se s někým rozejdou, už si na něj nikdy nevzpomenou, natož aby se k někomu takovému ještě někdy vraceli! Já se celý život topím v tomhle začarovaném kruhu. Vždycky jsem si myslela, že jednou s někým z nich nakonec skončím. Chápejte, všichni byli tak skvělí! Ti kluci byli opravdu úžasní. Skoro vždycky jsem si vybrala dobře, jen to prostě nebyli kluci pro mě. Oni by mi snesli modré z nebe a mně to bylo jedno. A v tom byl trošku ten základní problém. Strašně se za to nenávidím, že jsem jim tolik ubližovala. Mohla jsem být tak skvělá holka a místo toho jsem ze sebe udělala totálního debila. Všechny omluvy světa by nestačily, abych odčinila co jsem způsobila. Dost mě mrzí, že některé ty kluky jen občas vidím na facebooku, sem tam jim prolítnu profil, fotky, jen abych viděla, že jsou šťastní a že jsem se na nich nijak nepodepsala. Ač to tak asi nevypadá, já jim přeju všechno štěstí světa! Nezlobím se na nikoho z nich, že se mnou nechtějí být v kontaktu, chápu to, jen bych si to občas přála, protože to byli strašně moc dobří přátelé a já bych chtěla vědět jak se mají, co dělají, co plánují. Tolik bych si přála, abych mohli říct, že jsme přátelé. Že z lásky, která mezi námi někdy byla se stalo opravdové přátelství! Jsem naivní.




Ti chlapi mi změnili život. Někdo mi ublížil, někdo mě naučil milovat, ale všichni do jednoho mě posunuli někam dál. Všichni mi pomohli se nakonec stát člověkem, kterým jsem dnes a za kterého, světe div se, se vůbec nestydím. Jsem na sebe tak moc pyšná. Jo, já vím, samochvála, to je strašnej smrad. Ale vy kdo mě znáte, vy prostě víte jakej jsem byla fracek. Jak jsem byla nepoužitelná. Všechno mi bylo jedno, nic jsem neřešila, něco zas až moc. A dneska?? Mám stabilní práci, ve které jsem se opravdu našla a ve které jsem dobrá a bože, dokonce i uznávaná!! Mám pojištění, jo, jsem pojištěná! Já sama, dokonce i majetek, což vede k tomu, ty vole, já mám majetek! Na příštích dvacet jsem zadlužená hypotékou, mám vlastní byt! Máme auto, chatu. Mám spořící účet! A hlavně, mám rodinu a budoucnost. Nikdy jsem se necítila tak dospěle, jako se cítím právě teď. Až mě to děsí, ale tak nějak dobře.




Jinak je to tak nějak tak. Dneska mám narozeniny. Venku je podzim. Už cítím zimu, no jo, prostě jí cítím. Vánoce jsem před dveřmi a já nemám jediný dárek. Víte, já jsem vám jen chtěla říct, že se mám docela dobře. Vůbec netuším, kam mě život dál požene, co se dál stane, co ještě zažiju, ale momentálně se mám dobře. Tak už se nebojte, všechno bude dobrý, já to nikdy nevzdám, ať se stane cokoliv, nikdy to nevzdám.




Mám vás ráda!
Míša

3. listopadu 2016

3. listopadu 2016 v 17:39 | Míša |  Deník
Vždycky jsem věděla, že jsem prostě trochu jiná, než všechny ostatní holky. Byla jsem ta divná, ta okolo které se všechno točilo, a přitom, já tak strašně nenávidím pozornost. Vždycky jsem byla pozorovatel. Strašně mě baví pozorovat a poslouchat lidi. Jsem prostě kývací typ. Určitě každý z vás někoho takového ve svém okolí má. Prostě člověka, kterému závidíte jeho společenský život a on po něm přitom netouží. Ale dost už o mně, o tomhle jsem se vůbec bavit nechtěla :D

Jakože hej, budou Vánoce! Fakt jo, zase po roce, budou Vánoce!! Já se těším, strašně moc. Jednak mám Vánoce ráda a hlavně, letos si naježím boží dárek. Víte jak, co si letos s mužem nadělíte? Tak různě, maličkosti, ponožky.. nebo třeba byt! :D Jo jo, my si s mužem nadělili byt. Momentálně vyřizujeme hypotéku, takže to tak pěkně na ty Vánoce vyjde. Budeme předělávat a budeme si to dělat prostě přesně podle sebe, rozumějte, přesně podle mě :D Konečně jsem spokojená. Protože tomuhle kroku předcházelo hrozně moc věcí. Například i stavba domu, který jsme ani jeden nechtěl. To byl neuvěřitelně unáhlený krok, který jsme nepromysleli, prostě jsme zbrkle jednali, hlavně rychle rychle. Tohle jsme opravdu probrali ze všech směrů, dohodli jsme dokonalé financování a všechno. Přijdu si kurevsky moc dospělá!! :D Kupuju vlastní byt, mám na krku hypotéku, mám spořící účet, jsem pojištěná a mám stavební spoření! :D No a do toho všeho jsem pořád šíleně nedospělá a dětinská!

Tak a teď z toho druhého směru, už nemám milence. Ach jo.. Tohle je kapitola sama o soběHolt se nevyplácí se zamilovat do svého milence, to fakt nee. Na druhou stranu je to asi dobře, protože jsem byla rozhodnutá se všeho vzdát a tím pádem bych teď neměla vůbec nic. Mohla bych se těšit na dalších pár let studií a bydlení v dětském pokoji a dotování chlapa. Brrr.. to nee.. Jsem ráda, že mám, co mám. A hlavně, že se mám na co těšit :D

A děti? Ale jděte.. toho už taky bylo dost. Pořídím si francouzského buldočka a budu hrdou matkou malého psa! No ne, já bych dítě chtěla, už pomerně delší dobu, ale není na to ten správnej čas. A hlavně, pořád není jistota, že se to povede a já už žádné potraty nepřežiju, po prvním jsem zralá na to to vzdát. Takže tak.


Jsem vás po delší době chtěla informovat, že jako ještě žiju! :D

Mějte se krásně!
Mám vás ráda!
Míša