8. prosince 2017

8. prosince 2017 v 23:16 | Míša |  Deník
Lidi okolo mě si musí myslet, že jsem se úplně zbláznila. Je mi 27 let a ven nevyjdu bez Vánočních ponožek, trička, svetru, čepice.. Doma nám hrají Vánoční písničky a všude je Vánoční výzdoba. Možná jsem to trochu přehnala, ale tyhle Vánoce jsou pro mě děsně důležitý. Jsou totiž naše první. Chápejte, s Ondrou to budou už naše čtvrtý nebo pátý Vánoce (teď fakt nemám kapacitu na to to počítat), ale pokaždé jsme někde byli. Buď u mojí mamky, nebo u jeho rodičů. Prostě vždycky nám ty Vánoce někdo naservíroval až pod nos. Letos je to opravdu naše. Museli jsme si koupit stromek, ozdoby. Musím napéct, navařit. Prostě jsou to fakt jen naše Vánoce. A já se na to hrozně těším. Za dárky jsem jako každý rok utratila už dvě výplaty a obávám se, že jsem opět neskončila.. Já prostě miluju dávat dárky, fakt to miluju a nedokážu koupit jeden či dva dárky, mám pro každého ikeáckou tašku. Jsem magor, fakt mi není líto ty ušetřené peníze utratit, však na dárky šetřím každý rok už od léta..

Takže u nás doma to teď jede velmi vánočně..

Jinak se mám docela dobře. Je mi celkem fajn. Síly mě neopouští, cítím se fakt docela dobře. V práci to taky jde, i když si všude můžete přečíst, že to pošta těžce nedává.. My, jako ukládací pošta to prostě odnášíme, protože jsme ten poslední článek, na který tam lidi řvou.. Ale celkem jsem už zvyklá. Když si vzpomenu, jaký jsem byla uzlíček nervů, když se na mě řvalo a teď.. no.. řekněme, že pošta je fakt nejlepší praxe na světě. Nedávno se mě někdo ptal, zda mi chybí účetnictví. Upřímně, vůbec mi nechybí. Pošta mě sice sere, ta práce je děsně na hovno, ale účetnictví bylo horší. Víte jak je super, když všechno vyjde a vy tolika lidem uděláte radost? Když mi tam babičky děkují za důchody, nebo za těch pár blbostí, co si tam koupí.. Je to děsně super. A když si mladej kluk přijde pro balík a vy mu řeknete, že tam má dva a on na celou poštu zahlásí: Vy jste fakt nejlepší na světě! To člověku tak moc zvedne náladu, že nic víc na světě není. A ještě ke všemu tu mám ten nejlepší kolektiv. Víte, já do té práce fakt chodím ráda a těším se tam.

Takže, co mi chybí ke štěstí? Momentálně zdraví, to by mohlo fungovat o něco víc, protože jestli to takhle půjde dál a nic se nezlepší, tak není sebemenší naděje na vlastní potomky a na adopci taky nemám nárok... poškozenýmu zboží dítě nikdo nedá. Na druhou stranu, pořád si nejsem jistá, že děti vůbec chci..

Tak nic, jdu spát.. zítra jdu do práce a pak opět na celé odpolko do Prahy, ták, vejletit, nakupovat, nasát atmosféru, užít si.. protože to já teď dělám.. užívám si každej moment.

Mějte se príma!
Míša
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama